SPIRIT BOOKS

HANGELY ANN

KNIHY, PŘÍBĚHY, MOTIVAČNÍ BLOGY  

CHLAPY JSOU KABRŇÁCI…

 

CHLAPY JSOU KABRŇÁCI…….

vypadající, zajištěný chlap do třicítky mě zajímal i kdyby nebyl vyfocený na plakátu. Okolo třicítky jsem začínala brát na milost i postarší seladony a tak se to se mnou celkem normálně a logicky táhne dál a dál.

  Co mě ale speciálně v posledních měsících šokovalo, bylo to, že jsem začínala mít vysloveně nechuť řekněme k hošíkům mladším a ne moc upraveným. Hned vysvětlím. Nějakým zvláštním způsobem se stalo, že kluci a pánové, asi tak od patnácti do dvaceti osmi mají velmi často vzhled lancknechta po křižáckém tažení. Nejen, že jsou různě otetovaní na všech možných i nemožných místech, ale zřejmě nějaké mě nesrozumitelné módní značky jim velí, aby měli vlasy jen na půlce hlavy, aby jim z uší nebo nosu visely různé kroužky, aby byli oblečeni do podivných mikin a plandavých kalhot všech materiálů a barev.

Netrvám na tom, že musí vypadat jako panáci z časopisů pro styling obchodního domu v Londýně a Paříži, ale nějak mi nešlo ty kluky a pány zařadit do skupiny „ Homo Sapiens“. Co si budeme povídat, při pohledu na podobný, pánský typ mě napadaly hrůzné myšlenky typu, „ ty jo, co když mě ten člověk zabije, nebo okrade, vždyť vypadá hrozně neupraveně.“

„ Cha, cha,“ tak přesně takto se mi osud vysmál a nakopl mojí nedůvěru s obrovským rozběhem. Speciálně tento týden jsem totiž viděla na ulicích, na chodnících a v tramvajích minimálně patnáct rodičovských párů. Ona, celkem obyčejná mladá holka či dáma, a on? Přesně tato neupravená hrůznost, která ovšem svírala v rukou jejich kočárek, šišlala na jejich potomka v peřinkách tak roztomile a něžně, že jsem málem zakopla o schody při nastupování do autobusu MHD. A co bylo a je ještě horšího? Dnes jsem se přistihla, jak zírám v obchodě se zeleninou na „pánskou karikaturu“, před kterou bych před pár dny přešla raději na druhou stranu chodníku, jelikož dotyčný pánský tvor krmil lahví miminko a dával mu pusinky na ouška, až se dítě blaženě chechtalo.

Ano, ano, pan Einstein měl opět pravdu a Nobelovu cenu si zasloužil více než po právu.      „ Na světě je totiž všechno a v každý okamžik tak relativní, že nic z toho, co si teď myslím, za dvě vteřiny není pravda a rozhodně je a bude vždycky úplně jinak.“

 Ať žije všechno, co vypadá hrozně a zvláštně, když to v sobě bude mít lidské srdce a touhu po lásce, je všechno v pořádku.

Krásné dny vám všem z celého srdce přeje vaše HANGELY ANN

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..